Bude to bezmála sto let, kdy se v hostinci U zlatého litru v Balbínově ulici číslo 1 scházela bohémská společnost, jejíž duší byl Jaroslav Hašek. Právě v debatách o politice vznikla idea založit stranu, která by cele vyhovovala jejich pohledu na svět. A tak vznikla Strana mírného pokroku v mezích zákona. Patřili do ní anarchističtí básníci Rosenzweig-Moir a Luis Křikava, malíř Kubín, později Josef Lada, intelektuálové František Drobílek, dr. Novák, zvaný Kytička, dr. Grünberger, dr. Foerster, ing. Kún a řada dalších i náhodných členů.

Strana se intenzivně věnovala osvětové činnosti a všichni členové šířili její ideje po celém Rakousku-Uhersku. Vrcholem politické činnosti strany byla kandidatura ve volbách do Říšské rady za Vinohradský okres v roce 1911. Celá věc se rozhodla v hostinci U Zvěřinů na Vinohradech za Národním domem, kam se společnost časem přestěhovala. V době nejintenzivnější politické činnosti strany provozovali Zvěřinovi svůj hostinec v Kravíně na Korunní třídě.

Tyto místnosti tak pamatují slavný předvolební boj, který ve svých vzpomínkách popsal spisovatel František Langer. Hašek byl mistr improvizací, dokázal celé hodiny mluvit na jakékoli téma, aniž by unavil sebe nebo posluchače. Sobě vlastním, nepřekonatelným způsobem, parodoval předvolební sliby, způsoby a dikci jednotlivých kandidátů, až se ostatní členové strany shodli, že pouze on je ten pravý kandidát.

Mezi jeho nejslavnější kandidátské řeči, které přitahovaly do Kravína množství návštěvníků, patřil například návrh na zestátnění domovníků, kterým chtěl Hašek dosáhnout zrušení poplatků za noční otevírání domů. To bylo mimořádně aktuální pro pravidelné návštěvníky hostinců. Řečnil také o pravosti rukopisů, placení poplatků na veřejných záchodcích, ale i o boji proti alkoholismu. Z toho je patrné, že neváhal šít do vlastních řad, neboť řešit téma alkoholismu v přístolní společnosti Haškových kumpánů bylo jako mluvit o provaze v domě oběšencově.

Alkohol ovšem členové strany považovali za prostředek veskrze pozitivní, umocňující fantazii a utužující mezilidské vztahy. Jako demonstrace této bohulibé vlastnosti alkoholu sloužily tzv. misijní apoštolské cesty strany. Díky "spirituálním" účinkům alkoholu došlo například v Uhrách k netušenému sblížení a prolomení jazykové bariéry, když na Kubínovy výroky: "Vy pitomci...co je vás tady, jste opilí pod obraz boží... vy darebáci, neumíte ani česky!" reagovali Maďaři nadšeným potleskem a voláním "Éljen!" (sláva).

Je třeba říci, že volby dopadly pro Jaroslava Haška a Stranu mírného pokroku v mezích zákona "plánovaným" neúspěchem. Ve Vinohradském okrese tehdy kandidovali kromě Haška ještě Václav Choc za stranu národně sociální a Viktor Dyk za stranu radikálně státoprávní. Vítěz, Václav Choc, získal přes dva tisíce hlasů, Jaroslav Hašek 36.

Později napsal Hašek knihu s názvem Politické a sociální dějiny strany mírného pokroku v mezích zákona, do které se dostaly hospodským vyprávěním prověřené historky, nepochybně i upravené pro lepší vyznění. Haškovy mystifikace měly ovšem ještě jiný, mimoumělecký smysl, získával jimi pověst, která ho chránila před mnohými nepříjemnostmi. Málokdo si mohl dovolit takové provokace v policejním státě, kterým tehdy Rakousko-Uhersko bylo, jako on. Bývá proto označován za předchůdce happeningu.

Stranické předvolební agitace způsobily v okolí popularitu lokálu U Zvěřinů, kterou Hašek a jeho přátelé využili k založení kabaretu, nazvaného U bratří makabejských. Repertoár pro něj byl psán na místě a patřily do něho scénky a písně, ale i celé dramatické kusy. Ale o těch zase jindy.

(Autor: Irena Tyslová)